Obecní úřad Čečelice

Historie Čečelice

Nejstarší historie obce
Podle archeologických nálezů bylo území obce Čečelice osídleno již v mladší době kamenné, tj. asi 4000 let před n.l.

Nejstarší písemně doložená zmínka o vsi Čečelice pochází z roku 1252, kdy je uváděn na listině z 29. března 1252 jako svědek rytíř Pabián (Fabián) z Čečelic, sídlící na tvrzi v Čečelicích.

Zdejší majetkové poměry byly - stejně jako u sousedních obcí - velmi složité. Různé části vsi patřily různým majitelům, kteří se někdy prokazovali predikátem z Čečelic a to samozřejmě vede k různým historickým zmatkům.

Ves Čečelice byla až do první poloviny 17. století samostatné rytířské sídlo. Tvrz nejstaršího rodu rytířů z Čečelic, z něhož je i první zmiňovaný Pabián z Čečelic, prý stála na zdejším pahorku.

Mezi lety 1391 až 1405 jsou zmínky o pánech z Čečelic dosti časté v listinách o prodejích majetku nebo o stanovení práva podacího ke kostelu, z čehož lze usoudit, že rod rytířů z Čečelic byl početný. Např. roku 1391 "seděli" na Čečelicích Mikuláš, Václav a Vesel bratři z Čečelic, dále je uváděn Vojtěch z Čečelic, kanovník ve Staré Boleslavi, roku 1396 Jan z Čečelic, panoši Rameš a Římek z Čečelic, dále Jaroš a Vesel z Čečelic, kteří k čečelickému kostelu podali syna Hynka z Čečelic, Mikuláše. Roku 1405 jsou uváděni Janek a Kuník z Čečelic jako správci prodeje věnné dědiny Anny Pustanice v Čečelicích a v Byšicích, jejím manželem Římkem z Čečelic. Roku 1414 se připomínají Mikuláš z Čečelic a jeho manželka Eliška, jako vlastníci vsi Bořanovice u Zdib.Dalšími písemně zmiňovanými jsou roku 1436 Jeroným a Bušek, bratři z Čečelic, roku 1440 Římek z Čečelic, r.1450 jeho dcera Machna. Roku 1452 se připomíná Jan z Čečelic a z Těčiněvsi, seděním na Lityši, manžel Machny. Z rodu Tečenských (Tečiněveských) je připomínám ještě Jan Tečenský z Čečelic a jeho dcera Jelena z Čečelic, r. 1470. Krátce potom usedl na Čečelicích také rod rytířů ze Šánova, jehož jedna větev podle nového sídla přijala přídomek Čečelických ze Šánova a okolo poloviny 16. století vymřela.

Dalším středověkým rodem spjatým majetkem ve vsí Čečelice je rod Vrábských z Vrábí. (Viz. historie obce Dřevčice) Byl to starý rod, který pro odboj vůči králi Ferdinandu I. musel v r. 1547 postoupit svůj majetek, mimo jiné i dvůr v Čečelicích se vším příslušenstvím, panovníkovi.

Velmi významnými majiteli části Čečelic na přelomu 16. a 17. století byli rytíři Smrčkové z Mnichu, z nichž nejvýznamnější Václav starší Smrčka rytíř z Mnichu a na Čečelicích je uváděn v titulářích z roku 1589, 1595, 1615, 1622, stejně tak je i jeho znak a nápis na zvonu z roku 1595 : "Waczlav Smrczka ze Mnichu a na Cziecelyczych". Roku 1622 mu byly statek Čečelice, tvrz s dvorem poplužním a ves Čečelice s podacím kostelní, a 25 poddanými zkonfiskovány. Jeho syn Jindřich Smrčka z Mnichu musel pro víru roku 1628 opustit vlast. Až 5.dubna 1638 byl Smrčkově dceři Ludmile, provdané Týzlové potvrzen podíl i s úroky z poloviny na statku Čečelice, který měl být od komory české Smrčkovi vyplacen. V té době již patřil podíl Lobkovicům, když statek r. 1637 od Jiřího Viléma Michny z Vacínova koupila kněžna Polyxena z Lobkovic. Držitel statku Václav František Eusebius kníže z Lobkovic však slíbil ve splátkách sumu zaplatit.

Další díl vsi Čečelice, náležející Janu Vtelenskému ke statku Mělnické Vtelno, byl roku 1622 zkonfiskován a následně prodán Martinu Knisenovi z Kobachu. I díl patřící od r. 1562 Václavu rytíři Pětipeskému ke statku Byšice byl pro vzpouru odňat a roku 1623 jej koupila rovněž Polyxena kněžna z Lobkovic.

Později nabyl Čečelice František Antonín Hovorai hrabě z Dubé u Lípy, ale pro dluhy o ně roku 1694 přišel. Čečelice byly koupeny od Pachtů z Rájova na Byšicích a připojeny k panství Byšice, později roku 1719 byly společně s Byšicemi koupeny k Mělníku.

Před rokem 1850 náležely Čečelice ke třem panstvím. Větší část vsi patříla k mělnickému panství, menší části k velkostatku košáteckému, jehož držitelem byl Zdeněk hrabě Kolowrat Krakovský, a k velkostatku brandýskému.

15. září 1864 došlo k výstavbě železniční dráhy přes čečelické pozemky směrem na Byšice.

V 80. letech 19. století byla pronajata i zádušní a farní pole, protože pro vzrůstající počet obyvatel, nestačila již rodinám zemědělská půda. Před I. světovou válkou měli drobní zemědělci propachtováno přes 300 ha půdy, ze které platili vysoký nájem.

Pro Čečelice byly velice významné roky 1911 a 1912, protože se začalo s rozvodem elektrického proudu po obci. 9.března 1912 se již svítilo. V obci bylo instalováno 29 světel a ve 175 obytných domech se ten den rozsvítily první žárovky. Spolu s obcí Mělnické Vtelno byly Čečelice prvními obcemi na mělnickém okrese, kde byla před I. světovou válkou provedena elektrifikace.

1. světová válka zasáhla krutě i do života Čečelic. Bylo odvedeno 92 mužů - občanů Čečelic, z nichž 19 se již nevrátilo. Zůstala po nich jen vzpomínka rodin a přátel a jména vytesaná do Pomníku Padlých vojínů v letech 1914 -1918.

Během II. světové války se do pronajatých statků, kde majitelé nehospodařili, nastěhovali Němci z Rumunska, z oblasti Besarábie, kterým se říkalo "Beserábci". Němci žili v Čečelicích až do konce dubna 1945. Koncem roku 1943 se objevuje ruský zajatec, který pracuje jako konfident německého gestapa, 13. 6 . 1944 došlo k zatýkání. V Konětopech bylo zatčeno 20 občanů a v Čečelicích 4 občané a ti byli odvezeni gestapem. V Konětopech došlo k dalšímu zatýkání 23. 10. 1944, kdy byl zatčen i starosta obce a strážní. Celkem bylo zatčeno 32 osob. V prosinci se konal v Praze soud se zatčenými. Pět občanů bylo odvezeno a odsouzeno k smrti a ostatní rozvezeni do koncentračních táborů. Mnozí z útrap zemřeli v koncentračních táborech nebo hned po návratu domů.

Znak obce

V modro-černém děleném štítě vyrůstající zlatá, hranou dopředu natočená věž se dvěma prolomenými románskými okny, cimbuřím a stanovou střechou.

Znak byl obci udělen dne 6.12.1999.