Kostel Sv. Havla (státem chráněná památka)
Na prostranné návsi uprostřed obce stojí kostel, který je zasvěcen sv. Havlu. Vznikl pravděpodobně na konci 12. nebo na začátku 13. století jako románská jednolodní tribunová stavba s východní půválcovitou apsidou a západní hranolovou věží, postavenou doksanskou stavební hutí...
Na prostranné návsi uprostřed obce stojí kostel, který je zasvěcen sv. Havlu. Vznikl pravděpodobně na konci 12. nebo na začátku 13. století jako románská jednolodní tribunová stavba s východní půválcovitou apsidou a západní hranolovou věží, postavenou doksanskou stavební hutí. V gotickém období byl kostel rozšířen a to přístavbou polygonálně uzavřené kaple po severní straně lodi. Při barokizaci kostela v 1. čtvrtině 18. století byla ubourána románská apsida, gotická boční kaple přeměněna na presbytář (se stejnou podobou jako v kostele sv. Jiří v Praze na Hradčanech) a loď rozšířena jižním směrem. Tím se změnila také orientace hlavní osy kostela. Přestavba probíhala v letech 1694 - 1711 arch. M.A.Canewalem. Dnešní členění vnějších stěn kostela je barokní, s výjimkou věže, na níž byla barokní omítka nahrazena novější, bez charakteristických barokních plastických článků.
Hlavní oltář je portálový (zdobený), raně barokní ze 17. století. Levý boční oltář sv. Šebestiána pochází z doby kolem roku 1700, s velkolistým akantem (motiv starořeckých sloupů, stylizujících listy akantu = subtropické rostliny). Protější oltář sv. Rocha je z doby kolem roku 1700, akant se stuhou. Oltář sv. Jana Nepomuckého je raně barokní z 2. poloviny 17. století s barokní sochou sv. Janan Nepomuckého z 18. století. Oltář Piety (zobrazení biblické Marie s ukřižovaným Kristem) se sochou Piety uprostřed a dvou andělů ze 3. čtvrtletí 18. století. Kazatelna pochází z 2. poloviny 17. století a je zdobena boltcovým ornamentem. Na hlavním oltáři je obraz sv. Havla.
V podlaze chrámu je náhrobní kámen se znakem Smrčků z Mnichu a ze Žemberka (na Žatecku - záp. Čechy) s podobiznou Václava Smrčky z Mnichu s tímto nápisem: "Léta 1619 v pátek przed nedieli adwentní umrzela pani Maria Smrczkowa rozena sslechtieczna ze Zeberku a tuto gegi tielo w tomto sklipku pohrzbeno gsouc odpocziwa a radostneho z mrtwych wzkrizisseni sweho negmilegssieho Wikupitele oczekawa."
Kolem kamene: "Hospodine na dlan odmieczil sy mi dnůw a wiek můg byl gest gako nic przed tebou giste zet nenie nezli pouha marnost kazdy czlowiek gakkoliw stogiczy a na swiete trwagiczy. Anno 1619. Zialm XXXIX."
Pod tímto kamenem bylo nalezeno více pozůstatků, bezpochyby členů rodu Smrčků.
Veliká románská věž je asi 24,5 metrů vysoká, nachází se na levé straně presbyteria (kněžiště) a je jediným svědkem ze starší doby kostela. Tato věž je až po vrchol zděná a podobá se více věži tvrze, než-li kostelní zvonici. Zdi jsou silné, původně byly neomítnuté a nad římsou je věž roubena ze čtyř stran výstupky, tzv. cimbuřím. Vrchol věže tvoří nízký zděný jehlanec, na jehož vrcholu je postaven kamenný kříž. Zdá se, že kostel býval za starodávna pevností (tzv. castellum).
Zvenku je věž rozdělena do čtyř pater, v hořejších dvou patrech bývala před úpravou okénka (z každé strany) dělená románským sloupkem. Zachovalo se pouze to na východní straně v původním slohu.
V dolejší části věže je sakristie (vedlejší místnost, kde se kněz připravuje k bohoslužbám), nad ní je pak místo s polokruhovým otvorem do kostela, kterého se využívalo jako oratoria (což byla oddělená modlitebna v kostele původně pro šlechtického nebo panovnického patrona kostela, oratoř).
V hořejší části věže je zvonice, nad velkým zvonem je otvor, kterým je umožněno dostat se nahoru na cimbuří.
Čečelický kostel byl ve 14. a 15. století farním kostelem. Po husitských válkách byl čečelický kostel bez faráře a ves Čečelice byla přidělena k faře v Liblicích. Taktéž ve třicetileté válce byla fara bez faráře a kostel byl spravován děkanem z Kostelce nad Labem. V letech 1650 -1652 se uvádí, že farní kostel v Čečelicích náležející k majetku Václava Františka Eusebia, knížete z Lobkovic, je již mnoho let pustý. Až roku 1832 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj dosadil do Čečelic faráře Josefa Austa, který zde působil do roku 1843.
Zvony
V zápisech z roku 1891 se píše, že ve věži jsou tři zvony, a sice:
Zvon "Burian" (sv. Burian - sv. Jan Světlý), vládce hromobití a bouří, který bývá vzýván, aby kroupy nebyly, Na zvonu Burian je nápis: "Slit jest tento zvon ku Cti a Chvále Pánu Bohu Všemohoucímu k záduší Czeczelickému od Wáclava Zwonaře toho čzasu miesta Mladeho Boleslava nad Gizerou. Ten czas tito sousedy byli: Adam Srp, Girzik Matesův, Matouš Filipiev, Wavřinec Bílek, Wondřej Wembola, Kristof Feyrek. Léta Páně 1506. Wáczlav Smrczka ze Mnichu a na Čečelicích. Rudolphus II. D. G. R. Imp. Sc. Augustus Ger. Hunga Boh. Rex. 1595.
Nápis na druhém zvonu "Linhart": Anno Domini MCCCCLXXIII (1473) hoc opus factum est par M. Goronimum de Praga ad laudem et honorem Dei omnipotatis et gloriosae Pirginis Mariae et Sacti Leonardi patroni huiu Ecclesiae". Česky znamená: "Roku 1473 tento zvon byl ulit od mistra Jeronýma z Prahy ku chvále a cti boha Všemohoucího a blahoslavené Panny Marie a svatého Linharta, patrona zdejšího kostela." Tento zvon byl původně v Praze v kostele sv. Linharta, který byl za Josefa II. zrušen. V roce 1781 byl výměněn do Čečelic za prasklý zvon s doplatkem, protože byl těžší. Doplatek zaplatila kněžna z Lobkovic, rozená hraběnka Czemínová z Chudenic. Výlohy za dovoz a zavěšení zvonu hradila obec.
Třetí zvon "Poledník", o němž nejsou žádné záznamy, zde však v roce 1794 byl uveden v inventáři. Byl to zvon, kterým se každý den zvonilo poledne a klekání a nesl nápis "Ora pro nobis Sčt. Gallus" ANNO Dom. 1706. Dne 16. prosince 1916 byl zvon sejmut pro válečné účely.
Dne 12. září 1917 byl pro válečné účely sejmut další zvon, a to "Burian", který byl ulit roku 1595 a po celá staletí byl zavěšen na věži kostela.
Vojenské rekvizici neunikly ani píšťaly z varhan v kostele, z nichž bylo 26. ledna 1918 vybráno 46 nejsilnějších činnových píšťal, které byly také odvezeny pro válečné účely.
Farář Heřman Schmid
Roku 1954 nastoupil do Čečelic na faru farář Heřman Schmid. Za jeho dlouhodobého působení došlo ke značným opravám a úpravám fary a především kostela. Financování bylo zajištěno farářem z příspěvku státu a ze sbírek. Farář Heřman Schmid za dlouholeté působení a zásluhy o úspěch a vzrůst katolické církve byl ustanoven "Čestným prelátem" s udělením privilegií, která jsou spojena s touto hodností podle instrukce papežské a státní sekretariátu "Ut sive". Toto uznání bylo vystaveno v Římě u sv. Petra 16. června 1992 papežem Janem Pavlem II. Za státní sekretariát byl podepsán Angelus kardinál Sodano.
31. května 1992 bylo 50. výročí kněžského vysvěcení faráře JUDr. Heřmana Schmidta a při této příležitosti se rozhodlo Obecní zastupitelstvo obecního úřadu v Čečelicích jmenovat faráře "Čestným občanem obce Čečelice".
Hřbitov
Až do roku 1835 byl hřbitov při kostele. Toho roku zuřila cholera, a proto byl zřízen za vsí nový hřbitov, který byl v roce 1912 rozšířen. Při vstupu na hřbitov pravá strana je z roku 1835 a strana levá z roku 1912. Roku 1865 byl obehnán hřbitov pod vsí novou zdí a byla zřízena na náklad obce márnice "kostelní komora".
Datum vložení:
21. 6. 2015 23:00
Datum poslední aktualizace: 18. 6. 2020 14:22
Datum poslední aktualizace: 18. 6. 2020 14:22